Místo bydliště: Halenkov
Věk: 27

Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně?

Radhošť, Hostýn, krásná místa, ale úplně nejlepší vrchol byl po odjetí všech kopců v Pizzerii v Kloboukách, kde byly hody. Kyselici střídala pizza zapíjená šampáňem. V průběhu cesty jsme to stravování totiž strašně odbývali. Nejmíň se mi líbilo na Píškové.

Který vrchol byl nejnáročnější?

Nejtěžší byla Lysá hora, ale s tím člověk počítá, takže to nějak proběhlo. Kdežto nenápadný kopec na Velké Lhotě U Javoru měl být snadný, ale v tom nedělním horku byl nekonečný.

Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě?

11

Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu)

Šlapali jsme s Michalem Janováčem, Michal dojel na Halenkov autem, odkud jsme v sobotu ráno ve 4h vyrazili na Cábské jezero. V sobotu jsme dali 7 kusů, zapíchli to v 22h a přespali v Trojanovicích v penzionu UAX. V neděli jsme vyrazili v 8h, dali dalších 7 kusů a na nocleh k Ondrovi Minaříkovi jsme dorazili po 23 hodině. Na pondělí nám zbylo 6 vrcholů, které jsme jeli od 8:30 a na posledním vrcholu na Královci jsme byli před 17. hodinou. Jezdím na celoodpruženém trailovém kole Giant Trance na VKV osazeném košíkem na řidítkách o objemu 20l. V něm jsem vezl náhradní oblečení i do vody, abychom mohli jet bez podpory a jak já říkal pohodlně, ale byla to neskutečná přítěž. Na Vsetíně, když jsem tento košík sundal a zbylé 4 vrcholy dojel bez něj, tak jsem si připadal lehký jako pírko. Jinak z Klobouk jsme se teda do Halenkova už nechali odvézt, protože po posilnění šampáněm hrozilo naším stylem jízdy narušení plynulosti silničního provozu na trase Valašské Klobouky - Ústí. A taky jsme už nechtěli pokoušet štěstěnu, hrozil déšť a po cestě jsme si už náš díl štěstí vybrali.

Kolik jsi během zdolávání najel(a) kilometrů?

Ujeli jsme 350km a nastoupali 7290m.

Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?

Ztráta brýlí hned po prvním vrcholu. Přehazovačka, která hrozila celou cestu rozkladem. Šílené tlačení kola přes sněhové pole pod Lysou a ještě šílenější sjezd do Frýdlantu. Bolavý zadek a hledání nebolestivé polohy. Pozdní dojezdy do cílových míst oproti plánu. To jsou takové střípky komplikací. Ale na druhé straně, jakožto hasič jsem byl na větvi, když nás po cestě na Svinec začaly míjet hasičské cisterny jedoucí na požár lesa kousek nad cyklotrasou. A nejvíc adrenalinové chvíle jsme si nechali až na závěr. Mezi Klášťovem a Žídkovým bukem jsme se potkali s dalšími véčkaři a situace byla taková, že oni měli odjet Žídkův buk a po asfaltu dojet do Klobouk a na Královec. Nám chyběl Klášťov a v opačném směru přes Vysoké pole, Tichov a Smolinu jsme se měli dostat do Klobouk a taky vše završit na Královci. Pro nás to byla jasná prohra, když po naší trase se jelo stylem nahoru, dolů, ale nevzdali jsme to. Ve výsledku jsme boj o pořadí vyhráli a kolegy véčkaře předjeli o necelých 10 minut.

Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?

Neměnil bych nic.

Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?

Galovské lúky

Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen).

Letošní VKV byl hodně silný zážitek a cíl je zrychlovat v dalších ročnících.