150.-151. místo: Iva Pobořilová |
Místo bydliště: Valašské Meziříčí Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně? Nevím proč, ale nejvíc na mě zapůsobil Bludný a taky Svinec, kde zrovna všechno krásně kvetlo. Který vrchol byl nejnáročnější? Nejnáročnější byl právě Portáš, jeli jsme jej po dešti z Javorníčku cestou necestou, na které chvíli před námi úřadovali lesáci, takže hluboké bláto a haluzky všude, mezi kolo a blatník se mi nachytalo tolik bláta, že nešlo ani tlačit, natož na něm jet (ani z kopce to nejelo). Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě? 14 Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu) Všechny vrcholy se mnou objelo mé crossové kolo Author, až na jeden vrchol jsem na všechny vytlačila i brašničky. 4 vrcholy jsem jela sama, na další mě vždycky někdo doprovodil, za což bych všem chtěla poděkovat, že to se mnou vydrželi ;-). Na nejvíc vrcholů (13) se mou vyjeli Míša a Peťa, semtam se přidal i někdo další, což bylo moc fajn. Jinak jsme se 3x přiblížili, na Bumbálku při zdolávání Súkenické, Kotlové, Javorníčku a Portáše, do Horní Lidče před Královcem, Klášťovem a Žídkovým bukem a nakonec do Frýdlantu nad Ostravicí při výletu na Lysou horu a Ondřejník. Kolik jsi během zdolávání najel(a) kilometrů? Kolik jsem dohromady ujela km nevím, ale bylo to 10 vyjížděk, nejkratší asi 14 km a nejdelší 103 km. Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)? Kromě již zmíněného tlačení na Portáš, což byl každopádně nejsilnější zážitek, se mi do paměti určitě vryly i výšlapy na Vsetínskou Lysou horu a na Píškovou, tehdy jsme ještě důvěřovali cyklotrasám naplánovaným jistým vyhledávačem, byly to ale cesty sotva schůdné, ne tak aby se daly rozumně vyjet či sjet na kole. Dalším zážitkem byla chumelenice na Cábském jezírku a cestou z něj. A docela krušné pro mě bylo i to, že jsem 12 vrcholů objela se zvrtlým kotníkem, který se občas docela ozval, no snad to na něm nezanechá nějaké následky, ale prostě mi to nedalo ;-). Mnoho veselých příhod jsme si užili, když jsme se ztratili a hledali správnou cestu, což byl někdy nadlidský úkol (a to jsme všichni v rukách drželi mobily), každému to ukazovalo někam jinam, opravdu nevím, jak bychom to dělali bez nich, to bychom asi ještě bloudili někde mezi Javorníčkem a Portášem. Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)? Neměnila bych nic, VKV beru jako takovou inspiraci, kam se člověk může podívat, sama bych se asi na některé kopečky nevypravila. Určitě by bylo zajímavé zakázat GPS, to by byla teprve jízda ;-). Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku? Nějaký hezký s asfaltkou až nahoru, moje kolo ten terén nemá moc rádo. Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen). Největším zážitkem pro mě asi bylo, že jsem z ValMezu dojela na Radhošť a zpátky, což už jsem dlouho plánovala a až letos se to konečně povedlo. A takovým mým snem je, aby už mi neukradli tohle kolo, jen nevím, jestli se to může splnit :-D.
|