289. místo: Nikola Maružánová

Místo bydliště: Slavičín
Věk: 23 let

Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně?
Všechny vrcholy měly své kouzlo, ale nejvíce se mi líbilo na Svinci, na který jsem se dostala v brzkých ranních hodinách a ten výhled na okolí byl neskutečný. Další vrchol, který se mi líbil, byl Javorníček, taky s nádherným výhledem, který mě uchvátil. Těžko říct, který vrchol se mi líbil nejméně, ale co mě tak nejméně nadchlo, byl vrchol Jurkovičova rozhledna.

Který vrchol byl nejnáročnější?

Nemůžu přímo určit, který vrchol byl nejnáročnější, každý měl něco do sebe, ale můžu říct, které vyjížďky byly nejnáročnější. Nejprve když jsem vyjížděla na 4 vrcholy: U javoru, Píšková sedlo, Jurkovičova rozhledna a Radhošť. Na Radhošť už to šlo z posledního a za ten den najeto 224 km. Další druhá náročná vyjížďka byla na 3 poslední vrcholy: Svinec, Ondřejník a Lysá hora (1323 m. n. m.) za den najeto 259 km. Na tyto vrcholy jsem startovala za tmy brzy ráno a domů se vracela za tmy pozdě večer. Zpáteční cesty byly velmi krizové.

Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě?

Na kole jsem byla na všech poprvé, ale jinak úplně poprvé na třinácti (Bludný, Cábské jezero, Javorníček, Kopřivná, Lysá hora, Lysá hora Vsetín, Ondřejník, Píšková sedlo, Rozhledna Súkenická, Svinec, U javoru, Žídkův buk).

Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo všez domu)

Moje výzva byla taková, že všech 20 vrcholů zdolám z domu bez přiblížení a to se mi taky povedlo. Ale byly chvilky, kdy jsem měla na zpátečních cestách nutkání se vrátit domů vlakem, ale naštěstí se nestalo a takové nutkání rychle přešlo. Vrcholy jsem zdolávala sama a to na horském kole. Snad jen na jednu výjimku, pod Vsackým Cábem jsem narazila na dvě vékávéčkařky, které taky hledaly cestu na Cábské jezero a tak jsme jely společně. Tímto bych je chtěla pozdravit a poděkovat, že jsem se mohla přidat, protože bez nich bych určitě bloudila 

Kolik jsi během zdolávání najel(a) kilometrů?

Najela jsem 1 861 km, ale do toho se počítalo i nějaké to bloudění, které bylo ze začátku časté.

Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?

Nějak velkou krušnou historku jsem nezažila, krom toho, že jsem občas bloudila. A taková veselá historka byla, kdy jsem lesní cestou směřovala na Bumbálku a už se stmívalo a vyčerpání už bylo hodně znát, tak jsem jela krokem. Při cestě jsem spatřila nějaký plakát na stromě a byl tam obrázek s medvědem a vlkem a napsáno něco v tom smyslu, že se tu vyskytují šelmy. Hned co jsem si to přečetla, v tu chvíli se ze mě stal strašpytel a úplně jsem zapomněla, že už vůbec nemůžu a tak jsem zapnula své turbo a pádila co nejrychleji na Bumbálku. No a co by to bylo bez různých zvuků, které jsem slyšela :D V tu chvíli moc veselo nebylo, ale na Bumbálce jsem se tomu smála a říkala si, že by si na mě takový medvěd určitě nepochutnal, když jsem byla přesolená a smradlavá :D

Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?

I když jsem se VKV zúčastnila letos poprvé, určitě bych nic neměnila. Je to úžasná myšlenka. Nejen že člověk poznává nádherná místa, různé trasy přírodou, potkává se s dalšími vékávéčkaři, ale hlavně člověk překonává sám sebe. Jen je teda škoda, že to možná někteří berou jako soutěž a chtějí to co nejrychleji zdolat a neužívají si tolik nádherné přírody kolem sebe, co z toho člověk má, když to jede za tmy a nic nevidí. Není nad to se kochat krásnou přírodou a plánovat si na víkendy takové pěkné výlety na kole a jezdit to na pohodu. Jsem ráda, že jsem se o VKV dozvěděla, jen škoda, že ne dříve.

Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?

Nic mě nenapadá, nechám se překvapit.

Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen).

Můj největší cyklistický úspěch je určitě WOCO VKV 2017 a zdolání všech 20 vrcholů bez přiblížení. Díky VKV jsem pokořila své osobní úspěchy v najetých kilometrech. A vůbec, DÍKY VKV jsem poznala co ve mně je a co všechno dokážu překonat. Mým cyklistickým cílem je, účastnit se příštího ročníku, plánovat lépe trasy, pokud možno umístit se příště třeba na lepším místě, ale o to mi zase tak nejde, hlavně si to na kole užít a vrátit se domů živá a zdravá. A můj velký sen? Chtěla bych si někdy jednou pořídit krásné kolo jak horské, tak i silniční a vypadat trošku jako profesionální cyklistka :D. Taky bych brala parťáka na mé cyklovýlety, protože ve dvou se to lépe táhne

 

Pro komentování příspěvků se prosím zaregistrujte.