Místo bydliště: Vsetín
Věk: 29

Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně?

Z hlediska prostředí se mi nejméně líbila Lysá hora (Vsetín), není tady co vidět. Na dostupnost zase Královec, cesta po silnici plné náklaďáku opravdu nic moc. Nejvíce se mi líbilo na Svinci, krásný výhled na okolí (velkou míru na tom mělo počasí).

Který vrchol byl nejnáročnější?

Za mne Radhošť, jel jsem směrem od Rožnova a venku bylo nesnesitelné vedro.

Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě?

Na patnácti.

Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu)

Jelikož jsem na kole již pár let (cca 9) neseděl, tak nějak nebyl čas ani chuť (malé mimina, práce atd.). Tak jsme se letos s manželkou rozhodli kola si pořídit. No a jelikož jsem se doslechl z okolí a rodiny o VKV, tak jsem neváhal a zapojil se do zdolávání "vrcholů". Původní plán, objet vše s bratrem, tak nějak vzal za své. Pokud nebyl zrovna unavený, tak ho něco bolelo...
Příběh nám začal v pátek 30.6. pořízením nového kola. V úterý 4.7. jsme se s bratrem vydali na první vrcholy (moje premiéra po letech). Vydali jsme se z Luhu na "vsetínskou" Lysou horu, z tama na Kopřivnou, dále na Vrzavé skály - tady nevím kdo to značil, ale bez navigace bychom doteď bloudili a nosili kola po pěšince. Po úspěšném nalezení odpočívadla jsme se vydali směr Troják, Bludný a kousek odtud na chalupu. Celkem povedený výlet, nějakých 40km a 1600 nastoupaných metrů. Popravdě jsem byl překvapený, jak se první den na kole dobře jelo.
Ve středu jsme si dali pauzu a další den pokračovali na Hostýn. Pohodová jízda po hřebenech. Následující den se k nám připojil další brácha, který mezitím objel stejné vrcholy. Společně jsme vyrazili na Píškovou, pěkně po hřebenu. Jen škoda, že bylo všude bláto a těžení stromů tomu moc nepomohlo. Vraceli jsme se jak maskovaní muži...
V pondělí 10.7. jsme měli jet na další vrcholy s bratrem. Čekám venku a brácha volá, že nejede, že ho bolí ruka. Jelikož jsem byl už nachystaný, tak jsem se jel "jen tak" projet do Červenky. No nějak mi to nedalo a říkal jsem si "tak ještě kousek...", no když už jsem tady, tak se podívám alespoň na hřeben. Nakonec z toho bylo Cábské jezírko a U javoru.
V neděli 16.7. jsme měli naplánovanou rodinnou sešlost. Přeci nebudu čekat něž to začne a pojedu se někam projet. Nakonec jsem se vydal na Žídkův buk a Klášťov. Pěkná projíždka s malým zpestřením v potkání jelena, kousek od Klášťova. Přiznám se, že potkat takovou "krávu", která si Vás měří pohledem, opravdu nic moc pocit. Naštěstí odklusal směrem do lesa a nechal mě pokračovat v cestě. Seděli jsme takhle s bývalým sousedem a říkám mu, že jsem koupil kolo a jezdím VKV a on co to je? Tak jsem mu poreferoval a celkem se mu to pozdávalo. Volám mu tedy 27.7. co dělá a kdy končí v práci. No nakonec jsem ho přemluvil a kolem půl 4 jsme výráželi na Portáš. Celkem pohodová jízda. Nicméně na vrchu mu říkám: "Marťas, Javorníček je už jen kousek, to ještě dáme ne?". Tak jsme vyrazili. Nahoře bylo 11,5° a my jen v krátkých rukávech. Javorníček padnul! 
8.8. jsem se vydal na Súkenickou rozhlednu a Kotlovou.
11.8. se uskutečnila projížďka na Svinec. Pěkná projížďka. Malinko zkomplikovaná a obohacená potkáním se s závodem "Czech Cycling Tour" u výjezdu na Strážnici - kde jsem musel čekat asi 1/2 hodiny než projel první cyklista a auto uzavírající závod.
13.8. se mi povedlo znovu přemluvit souseda. Vydali jsme se na Královec. Taková stíhací jízda po rušné silnici. Nebýt výjezdu lesem z Klobouk a pak sjezdu dolů, tak ideální na silníční kolo. Za mne nejnudnější vrchol (myšleno dojezdem k němu).
25.8. jsem se vydal na Jurkovičovu rozhlednu a potom na Radhošť, všechno by bylo super, kdyby mě nezavedla navigace někam doprostřed lesa a já se nemusel vracet zpět na stezku. Cesta zpět byla také zajímavá. Navigace mě vedla rovnou z kopce dolů (pod hotelem), asi po 100m jsem pochopil, že tudy cesta nevede (ani pěšky bych to nesešel) a potupně se vracel zpět. U sochy Radegasta jsem se vydal dolů a po vrstevnicích se projel asi 12 km sjezdu do Rožnova. Nakonec jsem na cestě zpět potkal bratra ve Valaškém Meziříčí, který byl na cestě ze Svince. Tak jsme cestu na Vs jeli spolu. No a vše to končí dnes 14.9., kdy se udělalo konečně pěkně. Musel jsem toho využít a vyrazil jsem (poprvé s přiblížením!!!) do Frýdlantu. Odtud do Malenovic a po žluté a dále po červené na Lysou ( na radu známého ), strašně parádní cesta po šutrech. Nicméně se podařilo zdolat. To, že nahoře nefungovala elektrika, takže bez občerstvení (jen balené věci) byla třešnička na dortu. Odtud jsem se vydal pro změnu po modré a následovně po zelené na Satinu. Další skvělý nápad, kde jsem myslel, že mi snad upadnou ruce, jak to po těch šutrech skákalo. I přes to jsem ve zdraví doskákal až na cestu a pokračoval na Ondřejník. Najednou se zatahovalo, ale nebral jsem to v potaz. Na Ondřejníku jsem s velkou slávou stihl objednat občerstvení, protože na pana provozního již čekal taxík... Než jsem se stačil pořádně vyfotit, začal liják jak nevím co..., tak jsem se v tom lijáku vydal z kopce dolů po cestě, zmoklý a promrzlý jak pes (10° - dle tachometru) jsem dojel do města. Po cestě se mi ztratila páčka na uzamykání vidlice. To je jen bonus. Aneb krásné zakončení putování po vrcholech VKV.

Kolik jsi během zdolávání najel(a) kilometrů?

690

Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?

Potkání jelena uprostřed stezky u Klášťova a potom průtřz mračen na posledním vrcholu - Ondřejníku. Navíc jsem při sjezdu v dešti ztratil páčku na zamykání vidlice.

Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?

Možná přidat pravidlo o zdolání, minimálně jednoho vrcholu ve dvou lidech.

Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?

Santov (dá se i občerstvit), popřípadě Vartovnu.

Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen).

Hlavně mít radost z jízdy na kole.