532.-533. místo: Martin Hečko |
Místo bydliště: Zlín Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně? Nejvíce Lysá hora a nejméně Lysá hora (u Vsetína) Který vrchol byl nejnáročnější? Asi bylo pro mne nejnáročnější vyjet na Portáš. Sice to bylo po asfaltu ze slovenské strany, ale přišla nějaká krize a moc to nešlo. Jinak těch těžkých výjezdů bylo více. Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě? Na 4 - Lysá hora (u Vsetína), Cábské jezírko, Ondřejník, Jurkovičova rozhledna. Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu) Vše na horském kole s Tomášem Minaříkem. 11.11. jsme dali 9 vrcholů z domu. 17.11. jsme dali 7 vrcholů z domu do Bílé a 18.11. jsme z Bílé domů dali 4 vrcholy.
175 + 150 + 146 = 471 km Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)? Mnoho veselých a dost krušných. Když jsme ráno přijeli na vrchol Klášťov, museli jsme být potichu, protože v altánku někdo spal (byly asi 3°C). Pak jsme odjeli asi 300m dolů a Tom se tam musel vracet pro brýle. Když jsme odjížděli od Žídkův buk směrem na Lázy, potkali jsme myslivce, prý máme jet rychle pryč, že tam bude hon. Když jsem mu řekl, že nám nedaleko před nosem přeběhlo stádo muflonů, honem se začal vyptávat. Následně stál každých 50m chlap s puškou, což nebylo moc příjemné, tak jsme přidali, krom toho asi dalších 15 myslivců se psy bylo u Lázů, kteří si z nás stříleli (dělali srandu) a další stáli po cestě až k Vařákovým pasekám. O půl hodiny později už bychom tama neprojeli. Z Portáše na Javorníček jsme jeli pěkně po hřebeni sněhem už potmě, ale byla tam mlha, tak to šlo dost pomalu. Když jsme z V.Karlovic přes Miloňov přijeli na hřeben byla tam hustá mlha. Čelovkama jsme sotva dosvítili na tři metry před sebe, mnohdy jsme ani neviděli okraj cesty, a tak jsme ty 3km z Benešek jeli na Kotlovou asi hodinu a ještě jsme si zajeli km mimo trasu. Vyfotili jsme se raději u rozcestníku, protože by chalupa v té mlze stejně nebyla vidět. Cestu po hřebeni na Sůkenickou jsme díky mlze vyloučili, tak jsme sjeli do Horní Bečvy a stoupali po asfaltu. Nejkrušnější chvíle byla u Sůkenické. Ubytování jsme měli domluvené v Bílé, kde měli otevřeno do 9h večer. To jsme však teprve stoupali kolem odbočky na Třeštík a Tom volal zda by na nás nepočkali tak do 9:45 a že ano. Z hlavní cesty jsme zahli a k rozhledně to bylo už jen 700m, ale spletl jsem si chatu Sůkenickou s nějakým jiným domem a odbočili jsme na opačnou stranu a po žluté jsme dojeli na Trojačku, kde jsme se neskutečně zamotali. Vidět nebylo skoro nic, v mlze a tmě ještě začalo poprchat a cedule k rozhledně nám ukazovala na stranu, odkud jsme přijeli. Tak jsme se tam chvíli motali a nakonec vrátili, až na opačné straně přijeli k rozhledně, kterou jsme přes mlhu ani neviděli. To už bylo 9:47 a na ubytování se nemohli dovolat. Mírná panika byla na místě, ale trochu jsme do toho šlápli a 10:02 byli v Bílé a vše dobře dopadlo. Další den jsme jeli na Lysou horu, kde už panovalo zimní počasí (sníh, -4°C), lidí jak na Václaváku, ale krásně svítilo. Dolů jsme sjížděli po sněhu, ledu a šutrech po červené značce do Ostravice. Celkem to šlo bez problému, jen v půlce kopce jsme se fotili s Jánem Čupou a kousek dál museli čekat, až přistane vrtulník horské služby. Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)? Dal bych zase alespoň 10 vrcholů, které ještě ve VKV nebyly vůbec. Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku? Zbojnická 773m.n.m. - nad Bílou Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen).
|
Komentáře